"Začala jsem zvracet kvůli klukovi"

18. října 2007 v 16:46 |  ......OtHeR.....
"Tohle jsem nikdy nesvěřila ani svému deníčku, který pilně sepisuji už od svých deseti let. Poprvé se podívám té šílené pravdě do očí. Děkuju vám za příležitost všechno si přiznat," napsala nám jednadvacetiletá Katka, která se už pět let pere s bulimií.
"Problém začal před lety jedním ne příliš vydařeným vztahem. Můj tehdejší kluk mi neustále dával najevo, že o mě nemá sebemenší zájem. Já ho milovala, a tak jsem své deprese zaháněla jídlem. Hodně jsem přibrala a sama sebe začala nenávidět. Myšlenky, že mě nemá rád, protože jsem tlustá, se mi usadily v hlavě a já se jich nemohla zbavit. Moje zoufalství se prohlubovalo, dokonce jsem roztrhala třídní fotku - přišlo mi, že na ní vypadám jako bečka sádla.

Přesně si pamatuji, jak jsem šla ze školy domů a náhodou se zahlédla v okýnku auta. Nepoznala jsem se! Zírala na mě ošklivá, tlustá a zanedbaná holka. V tu ránu jsem se rozhodla pro radikální dietu. Jenže vůle odepřít si to nejcennější, co jsem tenkrát měla, mi scházela. Jídlo pro mě znamenalo radost, a tak byla moje volba jasná - vyzvracet se. Můj plán zněl: zvracet jenom do té doby, než zhubnu, a pak hned přestanu. Vážně naivní představa!"

Zvracení jako denní rituál

"Zvracela jsem každý den. Z jídla se stalo přejídání a ze zvracení denní rituál. Nikdo se nesměl za žádnou cenu nic dozvědět, proto jsem do záchodu zvracela jedině o samotě. Když byl doma někdo z rodiny, zvracela jsem do umývadla nebo do sprchy. Při tekoucí vodě nikdo nemohl slyšet moje dávivé zvuky. Vana se samozřejmě ucpávala, takže jsem koupila přípravek, který vždy celý odpad pročistil. Vím, že je to nechutné, ale takhle to opravdu bylo. Občas jsem měla namále a už to vypadalo, že všechno praskne, ale vždycky byla po ruce nějaká dobrá výmluva.

Například když mamka objevila v záchodě nespláchnuté zvrácené sušenky, řekla jsem, že je to vyhozené těsto, do kterého jsem omylem přidala zkažené vejce. Když se ucpalo umývadlo a při opravě zvratky vytekly na zem, vymluvila jsem se na včerejší pařbu, kde jsem se strašně opila a nestihla to na záchod. Samozřejmě následoval řev a zákazy, pro mě bylo ale důležité, že nikdo nemá ani tušení, co se se mnou děje."

Šílené přecpávání

"Když jsem po čase zhubla, všichni mě obdivovali a chválili můj štíhlý pas. Konečně jsem se zase začala mít ráda. V nových džínách s postavou modelky se o mě kluci mohli přetrhnout. V tu chvíli mi došlo, jak moc je vzhled důležitý. Za celou dobu si mě nikdo ani nevšiml, a teď? Je to smutné - ale je to tak! Začala jsem tehdy chodit s úžasným klukem a rozhodla se, že se zvracením přestanu. Nejsem přece žádná bulimička, tak to bude snadné, říkala jsem si... Ale ano, šlo to. Přestala jsem zvracet a kila šla vesele nahoru. Vydržela jsem to dva měsíce. Sice jsem nebyla tlustá, ale já toužila být zase taková jako dřív - hubená! A tak to začalo nanovo.

Přejídání dosáhlo šílených rozměrů. Nikdo by mi nevěřil,
co všechno jsem byla schopná sníst. Celé kuře, k tomu palačinky, deset rohlíků s nutellou a navrch pytel hranolků. Časem jsem přišla na to, co se zvrací těžko a co snáz. Když jsem jedla pečivo nebo veškeré tuhé jídlo, musela jsem to hodně zapíjet vodou, aby zvracení nebylo tak obtížné a namáhavé. Často se mi potom motala hlava a přidávaly se další důsledky zvracení: začaly mi ve velkém vypadávat vlasy a zkazil se mi zrak. Měla jsem celkově hodně oslabený organismus.

Uvědomovala jsem si to, ale přišlo mi, že nemám jinou možnost než zvracet. Přece musím být zase hubená jako dřív! Jenomže kila neubývala, a co víc, začala jsem tloustnout, přestože každé jídlo šlo poctivě ven. V té době jsem se cpala hromadami zákusků, nebyl pro mě problém sníst i celý dort. Opravdu bych nechtěla vidět ty peníze, které jsem za jídlo utratila..."

Tajím bulimii před svým klukem

"Za poslední rok se hodně věcí změnilo. Konečně jsem se dostala
na vysokou školu, která byla vždycky mým snem, a taky si našla skvělého kluka. Vím stoprocentně, že je to ten pravý, nejlepší ze všech. Moc ho miluju a vždycky, když mě obejme, cítím se šťastná jako nikdy předtím. Problém je, že on o mých trablech s jídlem vůbec neví.

Někdy bych to ze sebe nejradši dostala ven a všechno mu řekla, ale vím, že to stejně nedokážu, protože bych mu tím přiznala svou nedokonalost a slabost. Nechci, aby si myslel, že jsem nějaká psychicky narušená osoba, kterou musí hlídat. Přesto možná právě on bude tou osobou, která mě zachrání, aniž by o tom věděl. Když jsem s ním, jím totiž důsledně a rozhodně bych si nedovolila zvracet na záchodě, kde mě může slyšet on nebo jeho máma.

Teď se dokonce rýsuje, že se k němu přestěhuju natrvalo, tak bych snad konečně mohla dostat šanci začít znovu. Novou šanci z těch milionů předchozích..."

Bojím se smrti

"Těžko se vysvětluje něco, co je pro jiné nepochopitelné. Mám strach, že se bulimie nedokážu zbavit. Vím, že mohu na pár dní přestat, ale už nikdy se nenajím bez pocitu viny. Je to jako zlé prokletí, jako kruh, ze kterého nelze uniknout. A nikde není nikdo, kdo by mi řekl, jak z toho ven. Je to boj, na který jsem úplně sama, a přesto nestojím o žádnou pomoc ze strany blízkých ani odborníků. Jediné, co chci, je silná vůle a znovuzrození. Je vážně děsivé, jak jednoduše se dá začít, jak naivní jsou počáteční úmysly a jak rychlý je přechod od úmyslů k závislosti. Ani si nedokážete představit, jak veliký strach mě svírá.

Bojím se, že se nakonec na všechno přijde a že to nikdy neskončí. A pokaždé, když si strkám pěsti do krku, skláním se nad záchodovou mísou a zvracím, se strašně bojím smrti. Bojím se, že umřu ve svých jednadvaceti letech. Vím, že by bylo snadné najít odbornou pomoc a začít se léčit, ale na zázraky už dávno nevěřím. Tohle je totiž zakódovaná touha po dokonalosti někde uvnitř mé hlavy, a heslo znám jen já sama."

Co je bulimie

* Bulimie spočívá v opakovaném záchvatovitém přejídání
s následnou snahou zmírnit vliv jídla na tělesnou hmotnost buďto zvracením, vyvoláním průjmu projímadlem nebo prostředky
na odvodnění organismu. To znamená, že diagnózu bulimie mohou splňovat i ti, kdo nuceně nezvrací.

* Bulimie je příčinou nízkého množství draslíku v těle, snižuje tlak i tep, což může vést k srdečním poruchám či selhání srdce. Nemoc způsobuje ochablé svaly, oteklé klouby, suchou pleť, nateklé tváře, akné se záněty, zkažené zuby od zvracení, krvácející dásně, závratě, deprese a vředy nebo záněty žaludku.

(Lenka Zlatníková, Cosmogirl)
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.