"Až díky bulimii si jí máma všimla"

18. října 2007 v 16:51 |  ......OtHeR.....
Co všechno si některé děti musí prožít než si jich začnou rodiče všímat a starat se o ně?
"Mám šestnáctiletou kamarádku (říkejme jí třeba Adéla), která chodí na střední zdravotnickou školu. Oproti mně má docela těžký život, se kterým se jí snažím pomoci, jak jen to jde. Táta opustil rodinu ještě před narozením Adély, takže výchova byla na mamce a prarodičích. Babička Ádu odmala nutila jíst osmkrát denně. V patnácti letech jí váha vystoupala na 70 kg. Mamka začala mít řeči, že je tlustá, ale odmítala jí jakkoliv pomoci. Na základní škole se nevyhnula nešťastné lásce a nevhodným poznámkám kvůli své postavě.

Po příchodu na střední školu si myslela, že ve třídě plné holek se jí bude líbit - už žádné posměšky a škodolibé poznámky. Škola byla v pohodě, ale doma to měla ještě těžší. Mamka si našla nového přítele a kamarádce začalo peklo. Maminčin přítel jí nadával, že je tlustá bečka a že se neučí, i když měla na vysvědčení šest dvojek.

Každý den byla Adéla ve velkém stresu a začala mít deprese. Aby udělala mamce a jejímu příteli radost, začala po každém jídle zvracet. Váha šla dolů. Ze 70 kg se dostala na 55 kg. Toho už si všimla její třídní učitelka a promluvila si s její matkou. Adéla byla sice šťastná, že už nemusí poslouchat nadávky, ale tělo ji přestalo poslouchat. Teď chodí na sezení k psychiatrovi a léčí se z bulimie. Mamka se rozešla s přítelem a začala se o ni starat. Tak mě napadá, co všechno si musela prožít, aby si jí máma všimla."
Lenka, 16

(Renata Kučerová, Cosmogirl)
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.